Cross country 2009

Sice jsme si připadali jako blázni, když jsme v sobotu ráno nakládali věci do auta, ale protože nás Honza celý týden ujišťoval, že to půjde, věřili jsme mu a vyrazili odehrát poslední oficiální turnaj letošní sezóny. V Liberci padal sníh, cestou se měnil v déšt a mlhu a když jsme přijeli na Grabštejn, já vím, zní to neuvěřitelně, nad drivingem prosvítalo sluníčko. Netrvalo to dlouho, ale bylo to tak. Sešlo se nás sice jenom dvanáct, ale počet asi není na turnaji to nejdůležitější. Je bez diskuzí, že za daného počasí mohli opravdu dorazit pouze skalní blázni. Takže dvanáct skalních bláznů.

Samotný turnaj probíhal bez problémů, flighty se šikovně míjely a tak i když jsme v duchu názvu turnaje hráli křížem krážem skončili jsme bez škod na zdraví a lidských životech. Po prvním kole jsme se všichni sešli v klubovně u honzova guláše a domluvili se, že by v počasí, které se nad námi slitovalo, bylo škoda skončit a proto jsme vyrazili ještě na druhou devítku.

Na závěr proběhlo vyhlášení vítězů a tradiční losování tomboly. Výjimečně nás průběh hry donutil vyhlásit speciální cenu a to cenu fair play, která byla kombinovaná s vyhlášením "shot of the day". Tuto cenu získal bez jakýchkoliv diskuzí a pochybností Pepa Patočka, za svou úžasnou druhou ránu na jamce číslo sedm v první devítce. Situace totiž k takovému úderu přímo vybízela. Po celou dobu hry jsme se na hřišti spíše míjeli a flighty neměly moc příležitostí ke komunikaci. Až do okamžiku, kdy se všechny flighty v prvním kole sešly u greenu akademické jedničky a na řadu přišel se svým úderem Pepa, který bez jediného zaváhání za užaslých pohledů všech účastníků turnaje, suverénně zamířil pětkou železem  (překrásná rána - čistá špička) na starostův skleník ze sklenic od okurek. Všichni jsme si užili to duté tříštivé plesknutí míčku o stěnu skleníku. Je fakt, že v danné situaci si těžko někdo dokáže představit famóznější vyvrcholení turnaje. Trefit cizí skleník ve chvíli, kdy se dívají opravdu všichni zajisté vyžaduje notnou dávku kuráže. Pepo, opravdu jsme se všichni náramně pobavili a věř tomu, že tato historka z našich srdcí hned tak nezmizí. 

Další šok nastal, když Pepa vyrazil zvonit na starostu. Nevěděli jsme, jestli jde zkontrolovat, zda je míč hratelný nebo se přiznat a proto ho Ondra ještě důrazně upozornil na to, že by měl v rámci zrychlení hry hrát provizorním míčem z původního místa, ale Pepa byl evidentně o hratelné pozici svého původního míče přesvědčen, takže se šel přiznat a projednat se starostou náhradu škody. Mezitím jsme se my ostatní domluvili, že se na Pepu složíme a každý mu příště alespoň jednu sklenici od okurek přineseme. Poté jsme se rozešli dohrát zbývající jamky.

Vy, kdo jste nepřišli, litujte!!!!!!!

Výsledky:

1. Andy Škrašková 2. Honza Šefčík 3. Ondra Klas